[291]číslo strany tiskuTrist. 21, z stara dávna Ms. Jg., po ſtarudawnu Lobk. 21ᵇ; z toho vyvinulo se: starodávno gen. od starodávna Sv. 180, Pref. a Br. Jg. a Us., za starodávna Vel. Jg. a Us., po starodávnu Pref. Jg. a Us., a staré dávno: za ſtareho dawna Ol. Ruth. 4, 7; jiný pád těchto výrazů není doložen ani v užívání.
strašivý: druhý ſtraſſyw jest BrigF. 86.
studený: (lid) je ſtuden BrigF. 37.
súdný: do ſſudna dne Levšt. 151ᵇ, do ſudna dne ML. 47ᵇ.
suchý: (lid) je ſuch BrigF. 37, fík . . . ſuch od kořene Koř. Mark. 11, 20.
svatý: jeden zdál sě ſwat BrigF. 19, (jméno) jest svato HusE. 1, 322, (člověk) má svój pokoj ſwat učiniti ŠtítMus. 15ᵇ, abyste den odpočinutie svého ſwat učinili t., ktož svého pokoje neučiní ſwata Štít. ř. 200ᵇ, úřad člověka svata nečiní HusE. 1, 404, slova jenž ſwaty lidi činí HusPost. 34ᵇ.
světlý: měsiec jest ſwietel ŠtítMus. 25ᵃ, (pokoj) ſwietel bude BrigF. 36, slunce vždy v sobě jest světlo HusE. 1, 321.
sytý: když jest člověk syt HusPost. 160ᵃ, břicho jeho ſyto jest t. 103ᵃ, že my také syti vstaneme HusE. 1, 115.
štědrý, sčedrý: počen sě ſſchzedr Jid. 17, Sczedr hostem byl Hrad. 16ᵃ, Ježúš by ſczedr hilaris Dět. Jež. 2ᵇ a j., ſtedr byl v almužny ŠtítOp. 351, když mnich uzřě jej tak ſczedra Dět. Jež. 2ᵇ,
štěrbivý, ščrbivý: jich meči ſczerbywy byechu DalC. 74.
šilhavý: ſſilhawy jě (své sluhy) učinil Ol. Ex. 21, 26.
široký: řkú jej przeſſyroka BrigF. 75.
teplý: když jest člověk ſyt a tepl HusPost. 160ᵃ mohu ſyt a tepl býti ChelčP. 270ᵃ.
těžký: nenie hřiech tak tiezek BrigF. 58, by (hřiech) nebyl tiezek ani mrzek t. 150, rucě biešta tiezcie Ol. Ex. 17, 12.
tichý: adv. tijſſe Štít. ř. 18ᵇ, Háj. 229ᵇ, tíše Dolež. 190, potřebné j’ tijchu býti Štít. ř. 4ᵇ, z tijcha jdúce t. 12 lᵇ, maudře a z tijcha Háj. 150ᵃ.
trpělivý: učiň ny trpyelywy Modl. 38ᵃ.
truchlý: aby člověk truchel byl Alb. 16ᵇ, tam ijeden chud nenie ani proč truchel ŠtítMus. 52ᵃ, učiň ny truchly Modl. 38ᵃ.
tštivý, tščivý: srdce poče cztiwo býti BrigF. 46.
tučný, tučen mužík (rostl.): tuczen muzyk RostlC. 109ᵇ, RostlD. 92ᵇ a j.
tuhý: adv. tuze vyslov. túze Kotsm. 7 (doudl.) a Us., sedláky tauze dřel Selsk. 1538, touze Dolež. 190.
tvrdý: slušie ten ostnec twrd učiniti Štít. uč. 99ᵇ, o ňemž bylo by tvrdo mluviti HusE. 1, 23.
![[291]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00293.jpg){kind=link}